Nezařazené
Některé děti je hodně těžké odpoutat od virtuálního světa a přivést zpátky do reality. Zatímco kdysi se děti za trest zavírali doma, dnes to funguje naprosto obráceně. Když chceme dítě výchovně potrestat, vezmeme mu tablet a prakticky za trest ho vyženeme ven. Je stále náročnější dostat je z domu jen na obyčejnou procházku, a když už jsme venku, tak po pár metrech přichází na scénu oblíbená otázka oslíka z druhého dílu Shreka: „Už tam budeme?“
Chcete se kochat krásnou krajinou, ale ta je moc nezajímá, protože viděli asi pěknější v rozlišení 4k. Proč by měli chodit někam do lesa, když se na něj můžou podívat bez nějaké fyzické námahy v pohodlí domova na obrovské televizi? No, to je opravdu záludná otázka. Můžeme zkusit třeba argumentovat, tím že vůni lesních jahod z televize určitě nevyčuchají nebo něco podobného. Ale oni při napojení do „Matrixu“ stíhají sotva jíst a pít, ne tak ještě poslouchat, co jim nudní a trapní dospěláci říkají. Chce to trochu těžší kalibr. Třeba takový poklad. Na ten slyší ještě pořád i hodně dospělých. Možná by se mohly chytit i naši caparti. A když poklad, tak na starém hradě. A máme docela slušnou ráži.
V tomto ohledu máme, třeba proti Američanům, docela slušnou výhodu. Máme zříceniny hradů a malých hrádků prakticky na každém rohu. A ve většině případů nebývají přeplněné ani v letních měsících, takže není moc těžké během návštěvy někde schovat nějaký ten malý poklad. Docela se nám osvědčilo u dětí (šest a devět let) i obyčejné kinder vajíčko nebo čokoláda.
Některé zříceniny dokonce začínají díky různým neziskovým organizacím a dobrovolnickým spolkům žít svůj nový život. Dostává je jim nové turistické pozornosti a za utržené peníze pak často i nových kabátů v podobě oprav nebo dokonce rekonstrukcí.
Jako příklad takové oživené zříceniny bych uvedl třeba hrad Cimburk (cimburk.eu) který se majestátně tyčí nad Koryčanskou přehradou v pohoří Chřiby. Jako kluci jsme tam přespávali v něčem, co vypadalo jako sklepní prostory. Z hradu v té době moc nezbylo. Pár zdí a zbytky věže. A dnes? Na věži vnikla parádní vyhlídka do širokého okolí a všude na hradě je patrná velká spousta lidské práce dobrovolníků. Navíc kousek od hradů (1,5 km) je studánka a u ní pěkné posezení. Pár metrů od ní je místo zvané Kazatelna, ze kterého údajně kázali Cyril s Metodějem. A kuchařka na malé dobrodružství by mohla být na světě prakticky na pár kilometrech. Když k tomu přihodíte nějaký ten pokládek, mohla by akce „odpojení od Matrixu“ mít větší šanci na úspěch. Míst jako je Cimburk je u nás celá řada. Jen si vybrat. Tak držíme palce.
Naše země je sice rozlohou poměrně malá, ale co se týče historie, je určitě velmi bohatá. Když si najdete jakoukoliv turistickou mapu České republiky, uvidíte, že se to v ní hemží hrady, zámky, zříceninami, památníky a dalšími zajímavými místy. Málokterá země světa se může pochlubit takovou hustotou historických a kulturních památek. I bez toho, abyste přes den nachodili desítky kilometrů, není u nás větší problém během dopolední procházky navštívit i několik turisticky zajímavých míst. Ve většině případů je taková procházka spojená s pohybem v krásné přírodě, která je u nás opravdu nádherná a rozmanitá. Lesy listnaté, jehličnaté, ale i smíšené, paloučky plné barevných rostlin a potůčky s průzračně čistou vodou u nás nejsou zdaleka nic výjimečného.