Některé děti je hodně těžké odpoutat od virtuálního světa a přivést zpátky do reality. Zatímco kdysi se děti za trest zavírali doma, dnes to funguje naprosto obráceně. Když chceme dítě výchovně potrestat, vezmeme mu tablet a prakticky za trest ho vyženeme ven. Je stále náročnější dostat je z domu jen na obyčejnou procházku, a když už jsme venku, tak po pár metrech přichází na scénu oblíbená otázka oslíka z druhého dílu Shreka: „Už tam budeme?“
Chcete se kochat krásnou krajinou, ale ta je moc nezajímá, protože viděli asi pěknější v rozlišení 4k. Proč by měli chodit někam do lesa, když se na něj můžou podívat bez nějaké fyzické námahy v pohodlí domova na obrovské televizi? No, to je opravdu záludná otázka. Můžeme zkusit třeba argumentovat, tím že vůni lesních jahod z televize určitě nevyčuchají nebo něco podobného. Ale oni při napojení do „Matrixu“ stíhají sotva jíst a pít, ne tak ještě poslouchat, co jim nudní a trapní dospěláci říkají. Chce to trochu těžší kalibr. Třeba takový poklad. Na ten slyší ještě pořád i hodně dospělých. Možná by se mohly chytit i naši caparti. A když poklad, tak na starém hradě. A máme docela slušnou ráži.
V tomto ohledu máme, třeba proti Američanům, docela slušnou výhodu. Máme zříceniny hradů a malých hrádků prakticky na každém rohu. A ve většině případů nebývají přeplněné ani v letních měsících, takže není moc těžké během návštěvy někde schovat nějaký ten malý poklad. Docela se nám osvědčilo u dětí (šest a devět let) i obyčejné kinder vajíčko nebo čokoláda.
Některé zříceniny dokonce začínají díky různým neziskovým organizacím a dobrovolnickým spolkům žít svůj nový život. Dostává je jim nové turistické pozornosti a za utržené peníze pak často i nových kabátů v podobě oprav nebo dokonce rekonstrukcí.
Jako příklad takové oživené zříceniny bych uvedl třeba hrad Cimburk (cimburk.eu) který se majestátně tyčí nad Koryčanskou přehradou v pohoří Chřiby. Jako kluci jsme tam přespávali v něčem, co vypadalo jako sklepní prostory. Z hradu v té době moc nezbylo. Pár zdí a zbytky věže. A dnes? Na věži vnikla parádní vyhlídka do širokého okolí a všude na hradě je patrná velká spousta lidské práce dobrovolníků. Navíc kousek od hradů (1,5 km) je studánka a u ní pěkné posezení. Pár metrů od ní je místo zvané Kazatelna, ze kterého údajně kázali Cyril s Metodějem. A kuchařka na malé dobrodružství by mohla být na světě prakticky na pár kilometrech. Když k tomu přihodíte nějaký ten pokládek, mohla by akce „odpojení od Matrixu“ mít větší šanci na úspěch. Míst jako je Cimburk je u nás celá řada. Jen si vybrat. Tak držíme palce.